Matyáš Chochola - Vůně úspěchu

Že i kniha může být uměleckým předmětem, to už víme. Že to může být doslova umělecké dílo s podílem práce autora přímo během výroby, to už tak obvyklé není. „Vůně úspěchu“ je název netradičně pojaté knihy současného umělce, provokatéra a šamana Matyáše Chocholy. Autorská kniha, napsaná a ilustrovaná přímo umělcem, je pohledem do šamanských světů. Knižní kultura tak dostala další výzvu.

Už publikace samotná, z pohledu výroby, není vůbec běžným polygrafickým výrobkem. Sestává asi z šesti různých materiálů/papírů a při tisku bylo použito nesčetně efektů jako parciální UV laky, hybridní drip-off efekty, metalické a reflexní pantone barvy. To vše dohromady je pěkný tiskařský oříšek. K tomu navíc ještě vazba šitá 4 barvami nití - tak to už i obsluha strojů opravdu kroutila hlavou.

Ale teprve na závěr přišel ten pravý knihařský bonbónek! Autor měl představu o tom, jak kniha nebude čistě oříznuta, ale orvaná a oškubaná. Ale jak to v moderním polygrafickém provozu udělat? Nezbylo nic jiného, než tuto uměleckou autorskou publikaci vzít do dílny, vytáhnout cirkulárku na dřevo a řezat zubatým kotoučem. A to je ta chvíle, při které si sám autor knihy ořezával, jelikož z pohledu bezpečnosti práce to nikdo z nás v tiskárně dělat nemohl. Vznik této knihy započal konzultacemi v tiskárně - nad výrobou, materiály, technologiemi tisku a přípravě grafických podkladů. Heslo „nic není nemožné“ bylo touto publikací fyzicky potvrzeno.

Vyzkoušet nemožné

Naší ambicí bylo vyzkoušet na knize vše, co v normálním tiskovém programu nebylo možné... Pomocí rozkladu přímých barev v kombinaci s přímou zlatou a stříbrnou, jsme s grafikem navrhli nové barevné spektrum CMYGold a CMYSilver, kterou už má tiskárna ve stálé nabídce hned vedle neviditelného inkoustu, léčivé barvy a dezinfekčního tisku.

Bohužel až při exkurzi jsem zjistil, že v tiskárně mají i funkční “Guttenbergův lis“, kam lze vkládat ručně vyřezávané mosazné destičky s ornamentálními znaky a iniciálami, a tisknout každý kus knihy postaru, jako originál.

Ani nevím, jestli se ho přede mnou snažili zatajit, stejně jako před Havlem místnost s hradním telegrafem, z kterého se odesílala depeše Varšavské smlouvy, ve snaze zachránit stoupající rozpočet mého projektu, nebo vlastní zdravý rozum...

Zašlo to tak daleko, že jsme s grafikem vymysleli ořez knihy na cirkulárce, ale ani to nebyl problém. Prvních 60 kusů jsem tedy autorsky nařezal ve firemní dílně sám, a ty jsme na závěr exkurze s Petrou slavnostně signovali v historické expozici tiskárny, za tajného popíjení sektu na ředitelském stole. Zbytek nákladu si s ledovým chladem vzal na starost opět sám obchodní ředitel tiskárny Honza s komentářem, že v podniku nemá na tuhle činnost nikoho specializovaného, takže to raději o víkendu vezme do svých rukou a nařeže sám...

Myslím, že takové nadšení pro knihy a magory, co je píší, jako jsem já sám, nikde jinde nemají...

Jan Gloser, Matyáš Chochola

Sochy Piešťan – první knížka pro občanské sdružení Čierne Diery

Kdybych měl stručně charakterizovat oblast působení sdružení Čierne Diery z Bratislavy, řekl bych „trochu jiné památky“. Posláním, které si zakladatelé dali do vínku, je totiž popularizace a záchrana technických památek, jež – ač dosud nechráněny zákonem – představují důležitou součást veřejného prostoru. Dokumentují kreativním způsobem místa, která již další generace možná neuvidí, a snaží se nadchnout veřejnost pro zapomenutá místa Slovenska. Nemusí nutně jít – a většinou také nejde – o velmi staré stavby či technická díla. Často jde o objekty, jejichž vznik nebo alespoň plný provoz generace dnešních padesátníků pamatuje.

Příkladem může být publikace „Sochy Piešťan: Mesto ako galéria“. Ta se věnuje sochám, tabulím, bustám a jiným drobným uměleckým objektům. Ale třeba i autorským prvkům dětských hřišť, umístěným ve veřejně přístupných prostorách či objektech nám dobře známého lázeňského města Piešťany. Záslužným činem je jistě také uvedení mapy spolu se soupisem těchto památek. Historické souvislosti jejich vzniku jsou objasněny v zasvěceném průvodním slově Lindy Blahové z Městského kulturního střediska v Piešťanech.

Experimentální tisk

Jako všechny publikace Čiernych Dier, nese i tato knížka nádech experimentu. Začíná to již volbou kreativních papírů od firmy Fedrigoni - Arena Natural Bulk 100 g/m² (obrazová část), Fedrigoni Marina Perla 90 a 175 g/m² (textová část a obálka). Vzhledem k netradičnímu barevnému řešení byl před vlastním tiskem, na přání klienta, provedený nátisk ve stroji, při kterém se na vybraných obrázcích testovalo optimální barevné složení. Důležité bylo také stanovení pořadí barev ve stroji - knižní blok je totiž rozdělený na dvě části. Textový oddíl je tištěný dvěma Pantone barvami (modrá P299 U, žlutá P108 U), v obrazové části se k nim přidává ještě červená P032 U. Toto řešení dává obrázkům zvláštní, řekl bych až „industriální“ nádech.

Ve vazbě typu otabind je blok zavěšený do obálky s klopami na obou stranách. Ty můžou jednak plnit funkci záložek a jednak je na vnitřních stranách obálky umístěna výše zmíněná mapa, čímž je knížka snadno použitelná v terénu jako průvodce. Zvolený papír obálky Marina Perla 175g byl pro knihařské zpracování oříškem, ve výsledku ale vazbě zajišťuje dostatečnou pružnost. Obálka je kromě potisku třemi Pantone barvami opatřena navíc parciálním UV lakem, a to nezvykle v autotypickém rastru. Titulní obrázek známé sochy „lamače berly“ podle návrhu Roberta Kühmayera, která je hlavním symbolem lázeňských Piešťan, tak dostává zvláštní, ale nikoli nezajímavou patinu.

Podle jednoho z autorů knížky, zároveň zakladatele Čiernych Dier, Martina Liptáka, vznikají i v Čechách podobné publikace. Popularizační literatura, která by tento typ památek přiblížila širší veřejnosti, navíc umělecky výrazným a kreativním způsobem, u nás ale zatím chybí. Za sebe bych byl rád, kdyby se i v Čechách objevily nějaké „Černé díry“.

Karel Martinec